| |
Vzduchotěsnost – vůči proudícímu vzduchu je rozhodující faktor pro efektivní teplenou izolaci
Vzduchotěsnost – vůči proudícímu vzduchu je rozhodující faktor pro efektivní teplenou izolaci
I nepatrné úniky v parozábraně, např. v důsledku špatného přilepení přesahů nebo spojů v izolační membráně mohou mít vážné následky.
Taková vada může mít stejný efekt jako dlouhá mezera mezi okenním rámem a zdivem. Nikdo by zde netoleroval mezeru. S vadami v parotěsné zá-braně se musí zacházet stejně.
| Jen izolační vrstva, která je bez mezer a vad dosahuje maximálního izolač- ního účinku |
|
Měření byla provedena při rozdílu teploty vzduchu +20°C uvnitř a -10°C venku, rozdílu tlaku 20 Pa (ekvivalent k síle větru 2-3) s použitím konvenčního vláknitého izolačního materiálu. |
Zvýšené náklady na vytápění, způsobené úniky v tepelné izolaci dělají izolaci méně efektivní pro stavebníka. To také vede k vyšším emisím CO2 v porovnání s vytápěním v dobře izolovaných budovách. Podle studie, provedené institutem pro fyziku staveb
U-hodnota s kvalitní parotěsnou zábranou = 0,30 W/m2K
U-hodnota s 1 mm mezerou v parotěsné zábraně = 1,44 W/m2K
A faktor 4.8
Náklady a emise CO2 = efektivita tepelné izolace
|
|
V reálných podmínkách to znamená, že odebírá stejné množství energie k vytopení domu s 80 m2 podlahové plochy s mezerami v jeho izolaci, jako když se vytápí vzduchotěsný dům s asi 400m2 podlahové plochy.
Neovládané CO2 emise podporují skleníkový efekt – |
Udržovat stejnou vnitřní teplotu
... a šetřit náklady na energii a vytápění s perfektní izolací. Vzduchotěsná izolace budovy zajišťuje, že se teplo udržuje v domě a neuniká do prostředí. Lidé pociťují následky, jako jsou častější a ničivější bouře. Je proto velmi důležité vyvinout veškeré úsilí ke snížení CO2 emisí. To nemůže být dosaženo jen tak, ale jen s využitím inteligentních řešení, která chrání životní prostředí.
|
|
Podle přehledu z roku 2000 používá typický dům ve střední Evropě pro vytápění ekvivalent 22 litrů topného oleje na m2 plochy podlahy (220 kWh-/m2), zatímco nízkoenergetický jen 3l/m2 a pasivní dům používá jen 1 litr –za podmínky,že je izolace neporušená. Mezery ve vzducho-těsné vrstvě budovy znásobují spotřebu energie na vytápění na m2 několikanásobně!
Mnoho inteligentních řešení již existuje, ale chybí informovanost.
|
|
|
